Vyjížďka ve dvou s fajn trenérkou a oblíbeným koněm

     Dneska (20.4.2014) jsem byla na koních jen s Terkou. Nikdo jiný tam nebyl. Bylo úžasně a vyjížďka se taky povedla.
     Na koně mě dneska svezla Terka. Přijely jsme, mrkly se, jestli není potřeba vyčistit stáje a jelikož nebylo, tak jsme šly pro koně.
     Já fóbii s elektrického ohradníku a tak mi ho otevřela Terka. Vzala jsem si Frenkyho ona Astru. S Terkou se o rozdělení koní nehádáme, protože každá má ráda jiného.
     Vyčistily a nasedlaly si koníčky a vyrazily jsme. Ze začátku jsem se bála, co mi provede, protože na jízdárně je někdy praštěný.
     Většinou jsme šly v kroku nebo v klusu. Cválat jsme začaly přibližně v první čtvrtině. Mohly jsme už dřív, jenže jsem se bála, po zkušenostech u Astry. Bylo to v pohodě, Frenky je na rozdíl od Astry zlatíčko. Jelikož mají podkovy tak jim to na cestě z kopce nebo do kopce trošku klouzalo, a že tam těch kopců v okolí máme!
     Pak tak pohodově krok, klus sem tam proložený cvalem.
     Už jsme byly skoro u Richmondu. Byly jsme na cestě, a tak jsme musely projet lesem, tam je příkop (ano, tam kde mě vzala Astra přes větve, akorát jsme to braly bezpečnější cestou). Zeptala jsem se Terky, jestli by mi ten příkop v klusu skočil. Ona, že ano a pokud se na to cítím, tak si můžu naklusat. Netuším, jestli mi ten příkop skočil, protože pak přešel do cvalu. Jelikož byla cvalová louka, tak jsem ho nechala. Wau, bylo to úžasné. Cval se chvilkami měnil v trysk. Přes cestu hezky v kroku. Počkala jsem na Terku, která byla s Astrou teprve v polovině kopce. A protože před námi byla ještě jedna cvalová louka, tak jsem se Terky zeptala, jestli ještě budeme cválat. Tak, že teda jo. Tak jsme nacválaly. S Frenkym jsme nechali pozadu Astru s Terkou a hnali se s větrem o závod. Úžasný pocit mít pod sebou spolehlivého koníčka, který nevykopává.
     Dokrokovaly jsme a pak jsme šly koníčky odstrojit a dát napít. Potom jsme je ještě šly dát napást na vodítku. Já jsem si na Frenkyho sedla, Terka na Astru ne. Terka pak šla koně „přebít“ (posunula kolík, na kterém je řetěz a na něm se pasou koně). Přebila Tornáda a Astru. Já si mezitím stále seděla na Frenkym a nechávala ho pást. Pak jsem seskočila a odvedla ho do ohrady (v ohradě je jako jediný, protože se neumí pást na řetěze, jednou se do něho chudák zamotal). Ohradu už jsem pak zavřela sama. Nekoplo mě to, zato Tamaru to v pátek koplo 2x a to jenom, když to zavírala.
     Pak jsme šly dát napít Tornáda a nakonec poníky. Berta jsem přebila já, sice po dlouhé době, ale pohodička (až na to, že to kladivo je pekelně těžké).
     Pak jsme šly za kůzlátkem. Terka s ním chtěla vyfotit. No, jenže mu nějak „nevoněla“ tak fotila ona mě. Potom přišel i k ní. A když se „otrkal“ tak si z Terky udělal trampolínu (ležela na zádech). Chytala jsem z toho šílené výbuchy smíchu, až mi z toho tekly slzy. Terka na tom bylo podobně. Říkala, že je to fajná masáž.
     Až jsme se dosytnosti pobavily s kůzletem, tak jsme jely domů. Terka mě opět vezla.
     Dnešek byl naprosto suprový, kéž by bylo takových vyjížděk více.

Já a Emanuel (ach ty moje ksichtíky)

Terka a Emi